O nás
Naše kardiologická a interní ambulance poskytuje komplexní péči v oblasti neinvazivní kardiovaskulární diagnostiky a diagnostiky vnitřních nemocí pro spádovou oblast několika okresů v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.
Pokud budete chtít, naleznete pod termínem kardiologie vysvětlení, že se jedná o obor, zabývající se onemocněním srdce. Jednoduché a prosté vysvětlení. Co je ale srdce, je trochu složitější.
Srdce je dutý svalový orgán se specifickou anatomickou strukturou a specifickou funkcí. Začíná se formovat asi ve třetím týdnu po početí, aby již na konci druhého měsíce těhotenství, kdy se zárodek mění v plod, začalo pracovat tak, jako po celý náš další život. Jeho hmotnost je u dospělého člověka vážícího 75 kg asi 250-350g, tedy asi něco kolem půl procenta celkové tělesné hmotnosti. Kdosi kdysi vypočetl, že za 70 let života jedince srdce vykoná zhruba kolem 4-5 miliard stahů a přečerpá asi 200 milionů litrů krve, tedy cisternový vlak, který má 10 tisíc vagónů po 200 hl, dlouhý více než 150 kilometrů - nepředstavitelné. Ve své podstatě se jedná o geniální stroj, velký jako pěst.
Srdce se již od zrození musí potýkat s řadou negativních vlivů zevního i vnitřního prostředí a bojovat s nimi. S postupujícím věkem těchto negativních faktorů přibývá a narůstá počet srdečních onemocnění. Tento nárůst je tak enormní, že můžeme klidně hovořit o „epidemii“, zvláště v moderních industriálních zemích, kam bezesporu patří i naše Česká republika. Srdeční onemocnění jsou příčinou úmrtí až u 50-55% zemřelých. Hlavním důvodem je především ischemická choroba srdeční a vysoký krevní tlak. Dnes jsou již známy faktory, které vznik a vývoj srdečních chorob ovlivňují a můžeme je úspěšně v rámci tzv. primární prevence ovlivnit.
Diagnostika a léčba srdečních onemocnění je personálně, organizačně i ekonomicky velmi náročná. Choroby mají mnohdy negativní sociálně-ekonomické dopady v důsledku dlouhodobé pracovní neschopnosti či invalidity nemocného nejen pro něj samotného, ale i pro jeho okolí. Právě proto se kardiologie, která byla vždy součástí vnitřního lékařství, postupně vyčlenila ve zcela samostatný obor.
V boji se srdečními chorobami jsme dosáhli významných úspěchů jak na poli diagnostiky a léčby, tak i ve vědě a výzkumu. Máme celou řadu nových léků, nové moderní diagnostické přístroje, nové moderní léčebné postupy. V mnoha případech již nepoužíváme klasickou léčbu léky, ale nahrazujeme ji katetrizační léčbou, zavedením instrumentárií do srdečně-cévního systému nebo kardiochirurgickou léčbou. Dnes dokážeme úspěšně léčit závažné akutní stavy a zachránit tak mnoha nemocným život. Typickým příkladem je moderní léčba akutního srdečního infarktu, ve které představuje česká kardiologie absolutní světovou špičku.
Tato slova uznání jsou krásná, výsledky nás naplňují hrdostí, pacienti jsou s naší akutní kardiologickou péčí spokojeni. Čas ale ukázal, že dochází k paradoxu. S úspěšným řešením a léčbou akutního srdečního infarktu či selhání srdce tyto nemocné definitivně provždy nevyléčíme, stávají se našimi „chronickými“ pacienty, i když se tak mnohdy vůbec necítí. Budou potřebovat nadále patřičnou péči diagnostickou, léčebnou, rehabilitační a pod. Někdo by poznamenal, že se pacient dostal do bludného kruhu. Nemyslím si, že je to zcela správné označení. Musí zde být někdo, kdo pacienta z tohoto kruhu vyvede.